Náš pes

12. července 2017 v 16:05 |  Z deníčku
jak jsem někde výše psala, vlastní moje rodina díky mě psa. Jinak by je to totiž ani nenapadlo vlastnit psa. Nebýt mě, žádného nemáme.
Když píšu psa velice přeháním, to naše stvoření je psem z leknutí, nebo spíše ze soucitu ke mě. " údajně je to kříženec Rhodéského ridgebacka a československého vlka. My jsme přesvědčeni o tom, že je křížený s dogou.
Na povely reaguje, kdy se mu chce a jak se mu chce. Zkrátka co vám mám povídat je xemplář nafoukaného psa. Aportování zásadně odmítá, není od věci zmínit, že je přímo uražen, když mu někdo z členů rodiny zcela omylem hodí míček.
Umí běhat, běhá dobře, běhá rád. Ve chvíli kdy ho pustím z vodítka spatřím jen mizející žížnivou čáru mizící v prachu lesa.
Sednu si na pařez a čekám. Protože kdo si počká ten se dočká. Do deseti minut se ke mě přiřítí ufuněné a uřícené cosi, kterému nechutně tečlou sliny z otevřené huby, ze které visí plandající jazyk a v očím mu radostně blikají jiskřičky.
Náš zcela zásadně odmítá spát v pelíšku, určeném výhradně pro něho. je to trapné ba přímo ponížující místo, pokud se ti v líbí pro mě za mě si tam buď sama...Usoudil, že postej je jediná možná a důstojná k jeho spánku a odpočinku.
Večer se u nás odehrává stále ve stejném duchu. Kdo dřív přijde ten dřív mele. Bohužel dřív téměř vždy mele pes, který je chvíli kdy se chystáme jít spát už uvelebený v posteli ( zajímavé je, že se stočí do klubíčka na poštáře ).
A pak už se odehrává stálý předepsaný scénář: " Locco vypadni!! " naprosto bez odezvy... " Locco to je moje místo běž si na svoje !! " opět bez odezvy... " Tak ale sakra už vypadni si na svoje!!! " Následuje necitelné a hrubé použití síly a neurvalého odstrčení psa. Pes se podívá velice uraženě si zavrčí pod fousy a jen velmi neochotně se odebere na své, s myšlenkou: počkej až usneš...
Každé ráno je pes nasáčkovanej v posteli, kopírující moji polohu, nalepený v těsné blízkosti za mnou. Každé ráno mám ožvýkané ucho a ocucané vlasy. Zásadně neotvírám oči, jen nahlížím škvírou pod řasami. Je to prosté, ve chvíli, kdy ta příšera zjistí, že jsem vzhůru, nadšeně vstává a dožaduje se ranní procházky. Okamžitě... ne-li o pět dřív než to dá najevo. Nedbá na slova typu: lehni je ještě brzo. Statečně dotírá a nenechá se odradit. Pokud se jeho trpělivost změní v netrpělivost začne nám snášet naše svršky aby nám...idiotům, jasně ukázal co máme dělat. Poslušně se začneme oblékat, což nadšeně přijímá. Jeho náladu mu zkazíme v momentě, kdy se vrhneme do obyvyklých ranních hygienických procedůr. Začne být otrávený a jeho oči nám říkají: proč to děláš to je zbytečný, vyčuráš se venku, jenom zdržuješ...
Po ranním venčení, občurání každého stromu, větvičky a lístku a trávy ( téměr vždy mě očima vyzývá abych tu legraci provozovala s nim ) následuje snídaně. Pro nechápavé členy rodiny - za které náš pes považuje všechny obyvatele bytu si velice způsobně sedne před špajz. A čeká... Pokud se jeho póza mine bez odezvy započne štěkat. Nevím zda jste slyšeli štěkat dogu nebo prasopsa, ale v tu chvíli u nás začnou praskat okenní tabulky. Celá rodina se okamžitě vrhne ke špajzu ve snaze zacpat psovi hubu. V tomto duchu se odehrává každé ráno a celý jeho psí den. Nemá to s námi jednoduché. Nemáme to s ním jednoduché. Ale jedno vím jistě. Milujeme se :)

náš pes coby junior


náš pes umí pózovat

úplně malé miminko

větší miminko

naše tele deska :)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Domi Domi | Web | 12. července 2017 v 20:26 | Reagovat

Tak ten je rozkošný. Strašne som sa pobavila na tvojom článku, keďže mi to úplne pripomína môjho psa:D Môj je tiež krížený zlatý retríver a vlčiak a aj napriek tomu, že má 5 mesiacov je to obrovské hebedo. U nás prechádzky fungujú tak, že skôr on venčí mňa, vzhľadom na to, že ma so sebou všade ťahá. Ale všetko mu odpúšťam, psy sú miláčikovia.

2 Kitty Kitty | Web | 12. července 2017 v 22:04 | Reagovat

Nerada to říkám, ale zdá se mi, že váš pes začal být ve vaší domácnosti pánem. Byla bych pro co nejrychlejší základní výcvik a nastudovat literaturu a číst si zkušenosti blogerů, kteří se výchovou psa zabývají. Věř, že je to poučné a zajímavé čtení. Napsala jsem ti dva výborné blogy a ještě pohledám knížky, ze kterých čerpám vědomosti. Vyhneš se tak těžkostem. Rozhodně bych ho nepouštěla samotného nikam v přírodě, kde může škodit nebo někoho nebo nějakého psa nebo dítě obtěžovat. Je mi líto, že to tak musím napsat. Pes teď taky není šťastný - dělá něco, za co ho musíte kárat a on neví, jak to napravit :-(

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 12. července 2017 v 22:06 | Reagovat

[2]: Pro případný dotaz uvádím svůj e-mail :-)

4 spechejpomalu spechejpomalu | Web | 12. července 2017 v 22:35 | Reagovat

Kitty jsi moc hodná já jsem článek psala s trochou nadsázky, z pohledu mého, pes poslouchá chlapy já jsem ta co mu dává jíst a muchluje se s ním - tudíž mě nebere tak vážně. Když položím autoritativně hlas tak samozřejmě poslechne. Ale ráda si poslechnu odborný názor možná začne pes poslouchat jako hodinky i mě coby paničku. Zatím teda tu svrchovanou autoritu má jen v mužském osazenstvu rodiny. Zkrátka chlapi bere za pány mě jako tu hodnou mámu co mu dává žrát Výcvik má, stačí když se páníček podívá a sedí jak zařezaný. Co se týče mě jako paničky tak nic :D Co se týče lítanic v lese, tak je v době kdy nechodí lidé, brzy ráno kolem páté a samozřejmě mimo dobu mladých - zajíčků srnečků..i když u nás v lese toho moc není tak přeci jen nehoda není náhoda. Nic naplat řádně vysprintit se musí. Odpoledne běhá většinou s mladým dlouhé tratě. Né že by někoho obtěžoval nebo startoval nikoho si nevšímá vyjma svých psích kámošů a s těmi jdou bez problému navolno. Když je sám zapluje do houští a běhá dokola v mlází jak divej.Každopádně děkuji a další literaturu a články chovatelů si velmi ráda přečtu. Té není nikdy dost :)

5 Intuice Intuice | E-mail | Web | 16. července 2017 v 16:36 | Reagovat

Je to fešák, ale přiznám se - jsme kočičkoví. :-)

6 MirekČ MirekČ | Web | 15. října 2017 v 7:09 | Reagovat

Nádherný pes!

7 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 25. května 2018 v 18:30 | Reagovat

Nasmála jsem se. Trochu to připomíná vyprávění hrdého rodiče o tom, jaký je ten synek hajzlík. A je v tom samá hrdost a láska.

8 Ježurka Ježurka | Web | 3. června 2018 v 15:03 | Reagovat

Trošku větší pejsek na mazlení, ale určitě to je s ním vše paráda.

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. června 2018 v 16:43 | Reagovat

Jen žasnu, jak jsou si ti miláčci podobní v tom vymáhání pozornosti. Ať je to pes nebo kočka. Muf mi škrábe zezadu na křeslo u netu a Mudla zase auká tak dlouho, až si jí všimneme. Kam chtějí tam stejně vlezou.
Jen koukám, že je čím dál víc těžké vybrat nejlepší článek o zvířátkách- tedy v tomto případě psech.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama