Naše štěstí

16. června 2017 v 21:05 | Marie |  Z deníčku
Máme psa - přesněji řečeno vlastníme záhadnou směs chlupů se čtyřma nohama a jedním ocasem. Dostal se k nám díky mé euforii ( mám totiž sklon okamžitě se nadchnout, pro cokoliv a kdekoliv ). Kolegyně z práce donesla fotky malého chlupatého klubíčka spícího na gauči, kterého hrdě nazývala pes a rozplývala se jako polské máslo zapomenuté na balkóně. Jsem zvířenomil, miluju všechno co se alespoň vzdáleně zvířeti podobá. Nadchla jsem se a transformovala jsem se do polského másla. Nechtěně jsem vyřkla osudovou větu: " Jéé já bych taky chtěla takovou kuličku. " A mám to. Dobře mi tak. Kolegyně hned nadšeně započala vyprávění o tom, jak ho domů po progresivním dyndání přivezla pubertální dcera od své kamarádky. Jmenuje se Chuck a je božííííí. Jejich fence se prý stala " nehoda " v době hárání, fenka je prý malá zhruba ke kolenům, takže z něj vyroste středně velký pejsek.
Měli jich 8 a 3 ještě mají. Bohužel už samí chlapečci, ale pokud ho budu chtít není problém. Kolegyně nadšeně plánovala společné venčení, procházky...Stále jsem měla myšlení másla a nadšeně jsem kývla. Slovo dalo slovo a já si za dva dny jela ke kolegyni pro brášku Chucka. V euforii, která mě neopustila, ba naopak závratně nabývala na síle jsem zazvonila u dveří bytu kolegyně. Štěňátka zvědavě přicupitala do síně podívat se, kdo to přišel. Moje nadšení rostlo. Stala se ze mě primitivně šišlající nádoba. " Jééééé ajuuuj, ty ši kláášnej a ši celej můůůj víš to? :) Zaslintala jsem na štěně, které rozcapeně sedělo uprostřed síně a jeho pohled jevil stejnou dávku primitivismu jako můj. Dala jsem si kávičku a rodní bratři si mezi tím hráli, baštili a spali. Kávy byly dvě a dvě sklenky červeného na cestu - to se zkrátka musí. Už u kolegyně si něco nezdálo, ale moje euforie a nadšení totálně vymylo zbytek inteligence, kterou můj mozek stydlivě nosil ve svých útrobách. Štěňátko bezva, nejspíš silnější než Chuck, dásničky cenil výstavně a bratrskou rvačku vždycky vyhrál. Posilněné vínem jsme se od mladé dozvěděli, že " ten můj " se pořád pere (byl nejlepší z vrhu a všichni se s ním přišli rozloučit - vybavuje se mi hláška z filmu). Všimla jsem si, že štěňátka mají docela robusní tlapičky - ale s vínem v hlavě tenhle fakt nehraje pražádnou roli.
Domů jsme s novým členem rodiny dorazili až po setmění. Rodina byla nadšená. Dítě bylo nadšené, moje druhá polovička méně, neřkuli vůbec.
" Všimla sis jak má velký tlapy?"
" No jasně, je to cvalík "
"...... "
" Přitáhneš si domů psa, nevíš jakýho, odkud, kdo jsou jeho rodiče... "
Pravdivé konstatování jsem mlčky přešla.
Štěně se rychle adaptovalo, nakonec si svojí milostí navzdory velkým tlapičkám získalo celou rodinu i s příbuzenstvem.
Ještě dneska se smíchem občas prohodím, že máme štěnátko s velkýma tlapičkama. Bude to už bezmála 4 roky, co k nám poprvé tehdy malinký Loccoušek přišel aby s námi prožil celý svůj život. Vůbec toho nelitujeme, dneska víme, že kdyby s námi nebyl, bylo by nás méně, někdo by nám chyběl a my bychom nevěděli kdo.
Občas hudráme, když se nám miminko nacpe večer do postele. Ale i ta by bez něj byla prázdná.
Jinak, náš drobeček je kříženec Rhodéského ridgebacka a Československého vlka. Dcera kolegyně se to bála říct, že by jí pejska nedovolili tak si informace upravila. Ani oni však nelitují svého chlupatého dárečku " středního " vzrůstu, který se u nich objevil jako rána z nebes. Byla jsem tenkrát nezodpovědná... možná, asi to tak mělo být, náš pes měl prostě být náš :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 valin valin | E-mail | Web | 17. června 2017 v 18:21 | Reagovat

Tak to já jsem pravděpodobně rozteklá jako zapomenuté polské máslo na balkoně pořád hihihihi.Z našeho, psa, kocoura a vnučky. Někdy, u mě hodně často, člověk prostě propadá jakési slamomyslnosti...
Krásně jsem se zachechtala...

2 Ema Ema | E-mail | Web | 19. června 2017 v 10:40 | Reagovat

Báááječně jsem si početla, i se zasmála!:-)
Náš filip je také křížence - jezevčík s vlčákem = přerostlý jezevčík s vybarvením vlčáka (a velkýma, vlčáckýma tlapama!:-D).:-)
Hezký den.:-)

3 Ema Ema | 19. června 2017 v 10:42 | Reagovat

Bože, Filip mělo být s velkým 'F' a je kříženec!! Kdybych si natáhla cvikr ....:-D

4 spechejpomalu spechejpomalu | Web | 19. června 2017 v 22:41 | Reagovat

[3]: Není nad křížence a štěňátka s velkými tlapičkami :D I vám hezký den, s ohlede na pozdní hodinu večerní . poklidnou noc :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama